Autobiografický příběh Nicolaie Lilina je fascinujícím portrétem podněsterské komunity urků, jež byla ve třicátých letech minulého století násilně přesídlena do oblasti dnešního Moldavska, svými kořeny však dodnes tkví v sibiřském prostředí a tamním způsobu života.
Vypravěč knihy Kolyma vzpomíná na své zasvěcování do zločineckého života, na svůj první nůž, první uvěznění (pasáže líčící poměry ve vězení pro mladistvé patří k nejdrsnějším z celé knihy) a postupně nám odhaluje soustavu hodnot své komunity, jež vyznává řadu striktních zásad, ať už jde o pohrdání penězi a přepychem, lásku k dětem a postiženým či zásadně nepřátelský postoj k homosexualitě, obchodu s drogami a znásilňování žen.
Kolyma postupně dospívá k poznání, že loupež či vraždu nelze ospravedlnit ani prastarými zákony komunity, současně však cítí povinnost hájit čest sibiřských „poctivých Zločinců", vytlačovanou cynickými praktikarni novějších - zejména ruských, ukrajinskch a gruzínských - zločineckých klanů, jež se nemilosrdně prosazují na postsovětské kriminální scéně.
Ukázka knihy k poslechu zde